[zápisník]    [mé práce]     [archív]     [odkazy]

 

BBP: Valetolman - křest desky

(Na Slamníku, 4.3.2004)

 

O tomto jedinečném koncertu (že byl jedinečný, jsem se přesvědčil na vlastní uši a oči) jsem se dozvěděl celkem mimoděk na poslední chvíli. Jeho návštěvy jsem ani trochu nelitoval. Devítičlenné hudební seskupení BBP vydalo v pořadí již sedmé CD s názvem Valetolman. Pro křest své nové desky si vybrali hostinec Na Slamníku. Pro tento slavnostní večer BBP pozvali slušnou řádku hostů, kteří se postupně vystřídali na pódiu a předvedli své muzikantské umění spolu s hostiteli.

Začněme ale po pořádku. U vchodu do sálu návštěvníky čekalo po zaplacená vstupného, které mimochodem pro velmi pestrý program a množství účinkujících bylo velmi přijatelné, malé překvapení. Vstupenkou na křest byla krabička od Valetolu, což mi přišlo jako originální nápad. Jen mi do teď vrtá v hlavě, kde přišli k takovému množství těchto krabiček - leda bych vzal za své tvrzení, že pochází z vlastních upotřebených zásob rodiny zpěvákovy. Když se naplnil sál, BBP nainstalovali projektor a plátno a přítomní se mohli pokochat animovaným filmem vlastní výroby. Dílko vyznívalo poněkud depresivně, inspirace Valetolem byla zjevná. Po filmu následovaly dva klipy kapely, které dávali tušit, na co se můžeme těšit v následujících chvílích. Už při promítání mě potěšil perfektní a sytý zvuk, což není na podobných koncertech pravidlem.

Po projekci se konečně očekávaná kapela rozestavěla po pódiu. Rozjel se avizovaný cca. půlhodinový opus Valetolman. Pestrou sestavu doplňovala hra na plátovou pilu, činel a na pódiu se také objevil(a) první host Katka Shar Ozzy, jejíž hlas zazníval spolu s mohutným a výrazným hlasem frontmena kapely Kunnerta St. Lebky. Mimochodem velmi energický chlapík. Když zazněl poslední tón Valetolmana, BBP zahráli pár songů se svého CD a na pódiu se objevil první kmotr Miroslav Wanek z UJD. Popřál CDčku úspěchy a za chvíli jej u mikrofonu vystřídal druhý kmotr, další legenda českého undergroundu, Sahara. Ten k přání statisícových prodejů přidal také tři písně za vlastního kytarového doprovodu. Písně to byly nostalgické, leč trochu připomínali srdcervoucí trháky od Katapultů. Kdosi v publiku to okomentoval výkřiky "BBP" a když zpěvák děkoval Saharovi za vystoupení a říkal, že si váží všeho co tento člověk dělá, muziky, ale i všeho ostatního, onen nespokojenec to opět ocenil výkřikem "všeho ostatního". Pokřtěné CD putovalo po zásluze do davu. Po tomto intermezzu opět nastoupili na podium BBP.

Koncert nabral na obrátkách. Ke kapele se přidal další význačný host Mikoláš Chadima.Ujal se svého saxofonu a krom podpory v jednotlivých písních si střihly se saxofonistou a klarinetistou kapely Benny GoodMana několik nádherných sólíček. Skoro to vypadalo, jako by se předháněli, kdo ukáže lepší set. Byla to paráda. Následovali další hosté. (Tady předešlu svou malou omluvu především účinkujícím hostům, neb neznám jejich jména.) Předvedli se muzikanti na postech saxofonu, baskytary a tuby. Hosté zahráli k potěše všech přítomných a zajamovali si s kmenovými muzikanty BBP. Dobrou atmosféru podporovaly také vtipné a vkusné hlášky zpěváka. Jako výborný bavič se předvedl také baskytarista Ven a Zet Tirf. Svým tenorem zapěl pár antiskinheadských songů na nápěv lidových písní. Někteří členové souboru se také přidali. Basák si vysloužil úspěch také hrou na xylofon, na nějž vyťukal za doprovodu i pár perfektních sólíček. Ovšem co mě pobavilo bylo, když baskytarista strkal při hře tuby hlavu do jejích útrob.

S postupem času a s rostoucí výtočí piva se někteří lidé dostávali do varu. Jen škoda, že místo pod pódiem bylo poseto sedícími hlavami namísto odvázaných a řádících postaviček. Větší podporu z publika by si právem muzikanti zasloužili. Bylo ale vidět, že ti si večer užívají dokonale a šlapou do toho na plné obrátky. 

Nutno konstatovat, že většina členů jsou svým hudebním založením zdatní multiinstrumentalisté. Ohromil mě už zmiňovaný mohutný a dravý hlas zpěváka. V sestavě má výrazné slovo také viola Violy Z., klávesy Lady Boston a flétna Katky Ká. Vedle bicích Pete Best Vosy ozvláštňuje zvuk soubory také djembe Egona L. CH.. Stylově působila také kytara Huxe M. Jiřičného, který stál u zrodu BBP. Jejich pseudonymy si však budete muset rozluštit sami.

Koncert se mi moc líbil. Byla to pestrá podívaná. Muzika mající kořeny v odkazu českých undergroundových legend zvedala ze židle. Nejedná se ovšem o bezduché mlácení opilých muzikantů do svých nástrojů, ale naopak o velmi propracovanou muziku školených muzikantů, která přechází do různých poloh (zejména jazzových). Surrealistické texty se zarývaly pod kůži posluchače, aby byli vystřídány skladbami určenými pro undergroundové zhýralce. Nezbývá než ochutnat alespoň z jejich cédéčka...

 

Psáno pro SOPEL tzv. productions (8.3.2004).