[o mně]    [zápisník]    [mé práce]    [něco z tvorby]   [archív]     [odkazy]

 

Dreadrot: There Must Be a Solution
(Cecek records, únor 2004)

Při vyslovení jména Dreadrot a letmém pohledu na rudý obal, kde cestu mezi tuží vyobrazené paneláky dláždí poházené lahve, lehce zamrazí. Cesta, kterou nás Dreadrot hodlá provést, je plná otázek a hledání - ostatně název alba k tomu odkazuje sám o sobě. Kolekci deseti písní otevírá ostře řezaná skladba If, která posluchače zahltí první sadou rozporuplných otazníků. Po If následuje lehce zasněná Still The Same, naplněná očekáváním a prázdnou nadějí. Skladba má silný potenciál a zdá se mi býti jako stvořená pro vábné omámení fanoušků při koncertním vystoupení. Následuje neméně chytlavý song Friday Night, při němž si senzitivní posluchač může v koutku pokoje pobrečet nad marností lidských osudů. S dalším kouskem Dreadrot přitvrzují. Nejen hudebně, ale v textu k Back! sáhnou poprvé k tématu lidské bezohlednosti. Následující Nothing But Victory Dreadrot opět rozehrává ve svižném tempu, text ovšem posluchače ponechává plavat v beznadějném světě beze smyslu.  S Flowers Of Suffering, přichází další melodie, která se vtíravě usadí v uších posluchače. Tentokrát nám dává zpěvák svým hlasem znát, že své pocity umí i vyřvat přikrčeným chraplákem. Hlavním poselstvím písničky je lehce optimistické, že "je pořád něco, pro co stojí žít...". S další skladbou - Delivery - si přijdou na své vyznavači staré školy. Od rychlého melodypunku se dostáváme  k hutnému HC. Texty přiostřují od počátečního tápání a nenalézání k radikálnímu odsouzení. Složitost textů se nevyhýbá ani jediné české písni Útěk vpřed. Přes Who Has The Rigt To Judge? se dostaneme na vrchol, k Weed. Nepochybuji o tom, že stejně jako při poslechu CD, tak i při živém vystoupení, se budou fanoušci zmítat ve vytržení a v extázi řádit pod pódiem.

Dreadrot v současnosti hrají v sestavě zpěv-2x kytara-basa-bicí. Booklet k CD informuje o několika hostech podílejících se na nahrávce. Kapela se pohybuje ve vodách rychlého a valivého hc-punku. Jeho melodičnost a  "hope-less" texty mi připomněly slovenské Plus Minus, kteří se poprvé představili na začátku roku 2000 svým albem 133 a o dva roky později vydali skvělé CD Wokoholix. Osobně mi víc sedí právě ty melodické polohy s pestrými vyhrávkami. Dreadrot ale umí také pořádně přitvrdit a zahustit atmosféru svými HC nářezy. Jak jsem již naznačil, působivé jsou i texty písní. Točí se kolem prázdných nadějí a zapomenutých, přesto lidských tužeb. CDčko je napěchované skladbami, které zní v hlavě i dlouho po odeznění posledních akordů.

Pro detailisty zbývá dodat, že se dá CD pořídit za 180 Kč, což je vzhledem k jeho kvalitě částka skrovná. Jeho propracovanost a pestrost skladeb dává záruku, že se neoposlouchá hned první den. Osobně beru CD také jako pozvánku na koncert, který slibuje uvolnění a rozpuštění v energií nabitých písních.

 

Psáno pro Punk Pages (7.4.2004).