[zápisník]    [mé práce]     [archív]     [odkazy]

Henry Rollins: Blues černýho kafe


Kolem této knížky jsem chodil v knihovně asi tři měsíce. Jímala mě zvědavost, o čem to bude. Odrazovalo mě ale povídání na obalu knihy. Stálo tam, že autorem je rocker a leader skupiny Rollins Band. Vždycky mi přišlo divný a podezřelý, když se muzikanti uchýlili k literatuře. Přesto jsem neodolal...

A nelituju. Nebo možná lituju. Ta knížka je zatraceně dobrá. Nechala ve mně hodně drsnou stopu. Ten chlápek ví vážně svý.

Blues černýho kafe je poskládaný z několika próz. Vesměs se jedná o fragmentované zápisky jeho zážitků z dětství, z cest po koncertech. Na stránkách jsou zachyceny jeho myšlenkové pochody. A také sny.

Jeho světem je dodávka a dálnice, prázdný pokoj a koncertní pódium. Jen na pódiu dokáže žít. Doma je ale především sám v sobě.

Knížka je to vskutku depresivní. Rollins líčí své vnitřní prožitky a předkoládá své myšlenky. Cítí se být sám v moři lidí. Je agresivní. Agrese je obranou proti lidem, kteří mu nemohou nikdy rozumět. Ve svých úvahách jde hluboko do sebe - možná taky do tebe - hledá v sobě kruté a tvrdé pravdy o sobě - a o tobě. Je nelítostný. Jeho vyprávění bolí.

Kolik lidí se po přečtení této knihy bude cítit šťastnými?