[o mně]    [zápisník]    [mé práce]    [něco z tvorby]   [archív]     [odkazy]

 

Jan Kryl: Deset let bez Karla Kryla

(Balbínova poetická hospůdka, 3.3.2004)

 

Dne 3. března 2004 uplynulo deset let od úmrtí Karla Kryla, význačné osobnosti "doby temna" v českých zemích. Na tento den připravil Jan Kryl ve spolupráci s Janem Hrdinou v Blabínově poetické hospůdce vzpomínkový večer. Místa v hospůdce byla zaplněna do posledního. Atmosféra vládla poklidná, Jan Kryl se na podiu rozcvičoval, když krátce po osmé hodině zahájil své vystoupení. Na úvod zaznělo pár písniček od jeho bratra. Jan Kryl od začátku prokládal pauzy mezi písničkami vyprávěním a vzpomínáním na svého bratra. Rozpovídal se o jeho odchodu do exilu, vzpomínal na dobu svého dětství, kdy se snažil vyrovnat svému bratrovi. Zmiňoval také podmínky existence rodiny Krylů za totality. Pro mě osobně to bylo zajímavé a zlidštělé vyprávění o dobách dnes již skoro zapomenutých. Účinkující také představil své CD "Krédo" a zahrál nám z něj několik svých písní. Představil se také jako básník, to když recitoval své verše. Jeho básně mě oslovily. Musím uznat, že má nepochybně dar poetického rýmu. Zejména se mi líbily milostné verše a hříčky, stejně tak ty lidsko-vztahové, jak je sám nazval. Velkou část jeho tvorby písničkářské, ale i básnické tvořily protestsongy. Ty však podle mého názoru nevyznívaly příliš vážně. Skoro bych řekl, že se až příliš snaží pokračovat v odkazu svého bratra. Těmto skladbám neupírám jejich bravurně zvládnutý rým, vtipnost a trefnost. Ale podobné věci slýchám často v různých obdobách. Tyto písně by se svým charakterem hodily spíše do kabaretních pořadů televizních stanic s cílem pobavit znuděné posluchače nad jejich vlastní blbostí a malostí. Vystoupení trvalo necelé dvě hodiny a myslím, že většina posluchačů odcházela spokojena a přes smuteční charakter akce i dobře naladěna. Jan Kryl uměl pohladit a myslím, že i donutit své posluchač k zamyšlení nad sebou samým a svým životem. Po skončení koncertu se na podium vyvalila početná skupinka lidí. Někteří přišli požádat o cédéčko, někteří o autorskou sbírečku. Byli zde i pamětníci a emigranti, kteří přišli Jana pozdravit a zavzpomínat na časy minulé. Jan Kryl sršel pohodou, rozdával úsměvy, podpisy, obrázky a slova. Osobně mě zaujala jeho sbírka, která je navíc doplněna zajímavými autorskými kresbami. Ke knížečce se časem ještě rád vrátím.

 

Publikováno na Zastav se (7.3.2004).