[zápisník]    [mé práce]     [archív]     [odkazy]

 

77's not dead!

Zatrest: Dívka z asijeksého bistra
(Cecek records, 2005)

Když mně Markéta (PunkPages) dala do rukou nahrávku olomouckých Zatrest, zmocnila se mě několikanásobná radost. Tuhle kapelu jsem viděl hrát před šesti lety na punkovým minifestiválku v Ostravě. Překvapili mě svou doslova nenádpadností a syrovou a přesto zároveň živou a energickou muzikou. To všechno na mě v kombinaci s texty jejich písní působilo neuvěřitelně poctivě a upřímně. Zapsali se mi do paměti. Chvíli jsem neúspěšně pátral, až pak si mě Zatrest znovu našli sami.

Při poslechu alba jsem okamžitě rozpoznal svižný styl `77, kterým mě už tenkrát Zatrest zaujali. Má v sobě přesně ten skotačivý rytmus, kdy si člověk zpívá, poskakuje, oddává se chraplavě zabarvenému (vychlastanému?) hlasu odrostlého punkového rebela, ulítá si na textech, které jsou tu o lidských hodnotách, tu o lidské naivitě a zoufalém popírání své vlastní zbytečnosti, tu o lásce k prosté a snad i prostoduché asiatce, anebo třeba úplně proti všem. Líbí se mi, že umí říct, co si myslí a ví, že nejlepší je říct to jednoudše, naplno a nahlas. Vlastně se dokonale vysmívají nám všem, jejichž svědomí utrpělo nějaké šrámy. A když se na to budeme dívat jako na cílenou provokaci, tak je to provokace mimořádně zdařilá.

A úplně na závěr. Cením si toho, že i po těch šesti letech, co jsem o nich neslyšel, můžu teď říct, že zůstali stále sví.

 

www.punkmusic.cz